Jmenuji se Helena a jsem mámou dvou dospělých dcer a babičkou tří vnoučků a jedné sladké vnučky. Vždycky jsem chtěla mít kolem sebe hezké prostředí a snažila se pro to sama něco dělat. Několik let jsem měla období sušin - vytvářela jsem obrázky ze suchých květů a plodů nebo z vylisovaných listů, aranžovala košíky a misky a vyráběla "flašky" naplněné zrním všeho druhu. Postupně jsem svými výtvory naplnila domácnosti všech členů naší rodiny.

Pak jsem si někde v časopise náhodně přečetla něco o ubrouskové metodě, a protože jsem potřebovala zrenovovat starý dřevěný podnos, začala jsem o ní hledat informace na internetu. Narazila jsem na webové stránky paní Brýdové a přihlásila se na její tříhodinový kurz 3D decoupage + krakelování, kde jsem získala vynikající základ. Tím se odstartovalo šílenství zvané decoupage...

Tohle krásné šílenství promění normální, celkem rozumnou ženskou, mámu od rodiny, v tvora, který kdykoli jde nakupovat cosi užitečného, stejně skončí v těch "svých" výtvarných potřebách, byť jsou na druhém konci města. Obchody s oděvy a kosmetikou přestanou být zajímavé, zato má zmapované v okolí všechny prodejny, kde se prodávají ubrousky a předměty k dekorování. Také má obšancované všechny dostupné internetové obchody s hobby materiálem a pravidelně kontroluje, není-li v nabídce něco nového. Po bytě jsou rozmístěny skleničky s barvami a lepidly (mimochodem něco barvy se najde i na koberci v obýváku), na nejnemožnějších místech se suší štětce, a krabice plné ubrousků, rámečků a potřeb k dekorování překáží naprosto všude. A když se nedej bože zapojí do některé z internetových diskusí na kreativní téma - tak to už je naprostý konec všemu rozumnému.

Onen šílenec potom po večerech, když už je tak unavený, že umýt nádobí je nepřekonatelný problém, pořád ještě dokáže uchopit štětec nebo nůžky a tvořit. Ve svém nadšení je schopen polepit ubrousky cokoli, včetně lustru v jídelně a záchodového prkénka...Tohle se tedy přihodilo i mně, a jsem nesmírně ráda, protože je to skvělý lék na deprese a na všechny strasti.

Za rok života s decoupage jsem nashromáždila mnoho cenných zkušeností a inspirace jednak z internetu, jednak v jedněch úžasných výtvarných potřebách, které navštěvuji s železnou pravidelností, na spoustu věcí jsem pracně přišla sama metodou pokusů a omylů. A protože se také ráda inspiruji na stránkách ostatních nadšenkyň pro kreativní tvorbu, chci rovněž něčím přispět. Podrobných návodů jak na decoupage už je dostupných hodně, proto se spíše zaměřím na různé tipy a vychytávky. Podívejte se i do galerie, snad vás některé nápady budou inspirovat. A hlavně tvořte, tvořte, tvořte...

Ještě nesmím zapomenout na jednu důležitou věc. Chci poděkovat svému muži za to, že moje hobby nejen toleruje, ale naopak mě v něm podporuje. Děkuju mu, že mi neříká, abych dělala raději něco užitečného. Děkuju mu, že se neptá, kolik mě to stojí peněz a trpělivě přeskakuje krabice s potřebami na decoupage. Děkuju mu, že nevidí onu výše zmíněnou barvu na koberci a také za to, že si vyžehlí košile, když mu dojde, že je to beznadějné.....